Pohyb po kružnici

Ty chceš mne a já lapena se být zdám, chceš vše napravit, ale já utíkám dál. Pohyb po kružnici, uprostřed kruhu, úsměv idola přišel by k duhu. Démony ve své paži, srdce uzamknuto, polknut klíč, odcházím, utíkám od Tebe, tak daleko, pryč. Ve strachu mysl a v mysli strach, nestojím o Tebe, neměls mne rád! Procházím nebem a přesto jsem v temnotách, jak dlouho vydržíš, vydržíš předstírat? Hněv, strach, vztek a zloba, dávní přátelé, radši se schovám. S myšlenkou na Tebe beru si bič, odejdi daleko, daleko, pryč. I když půlnoc už odbila, lampa ještě svítila, tak já nevinná nad Tebou se trápila. Otec Goriot a ty má dcera - nevděčná, bez empatie a neuctivá. Když všechno dobré před Tebou se schová, nemrač se, bude hůř, važ slova. Úsměv vyvolá radost a zažene žal, děkuji pane doktore, léčíte můj sval.