Sám sobě pomáhej. Dříve než se rozpláčeš, porozhlídni se. Porozhlídni se po smyslu svého života. Ukaž se. Uprostřed nejistoty, na pokraji všeho, hledám střed nitra, střet všeho. Ke komu uchýlit se mám? K čemu svůj úděl neustalále přijímám...
Uchyl se, kam chceš, hlavně nepropadni uchylkám. Za každou cenu, komu čemu?, pomocnou ruku dám, aby pak z mého stromu zbyl jen ohlodaný trám. Dříve strom, teď jen trám, dříve láska, teď jen bol a žal. K čemu oběti, k čemu, když prahnu po náklonnosti a objetí. Tak k čemu trapit se kvůli všemu, když Tebe stále u sebe mám.
