Tak moc pyšná...

Pyšná jako růže s trny, obrněná pancířem. Ty zraníš všechny okolo svým trnem, ostrou čepelí plnou jedovatosti, odpusť, no tak, vyhni se zlosti. Vábná vůně, milý vzhled, shnilá duše, černý svět. Pyšná, pýcha, pýchavka, tak moc pyšná. Více než-li zrníček na poušti, plné srdce zášti máš, více než-li lásky, jedovatosti rozdáváš. Pyšná jako princezna, pyšná jako páv, pýcha a předsudek, pýcha předchází pád. Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou. Marnivý, ten kdo lásku svou zhatí přeošklivou pýchou svou. Zamotaná v růžovém keři, kdo vysvobodí mne, kdo zjistí, kdo doopravdy jsem. Ale i přesto, tak moc pyšná jsem ...